Pupava bezlodyžná kořen 50g Carlina acaulis radix cons.

Carlina acaulis radix.   . Jako většina rostlin z čeledi hvězdnicovitých obsahuje i kořen pupavy polysacharid inulin. Dále droga obsahuje silici karlinaoxid s antibakteriálním účinkem a karlinenem, dále třísloviny, pryskyřici a 18 – 20 % již zmíněného inulinu a zvláštní enzym, způsobující srážení mléka. Pupavové víno: 60g na 1 litr bílého vína. Pupavová tinktura: 1 čajovou lžičku pomletého kořene a 5 čajových lžiček alkoholu asi 40%. 1 polévkovou lžíci přelít 5 dcl vařící vody, vařit 5 min. vyluhovat 25 min. popíjet 1x denně. Milota s.r.o., Záhumení 168, 74285 Vřesina, , Česká republika 

Carlina acaulis radix. Ako väčšina rastlín z čeľade astrovité obsahuje aj koreň púpavy polysacharid inulín. Ďalej droga obsahuje silicu karlinaoxid s antibakteriálnym účinkom a karlinenem, ďalej triesloviny, živicu a 18 – 20% už zmieneného inulínu a zvláštny enzým, spôsobujúci zrážanie mlieka. Púpavové víno: 60g na 1 liter bieleho vína. Púpavová tinktúra: 1 čajovú lyžičku pomletého koreňa a 5 čajových lyžičiek alkoholu asi 40%. 1 polievkovú lyžicu preliať 5 dcl vriacej vody, variť 5 min. vylúhovať 25 min. popíjať 1x denne.
Pupava bílá
Radix carlinae, Radix carlinae acaulis Kořen pupavy
Kančí koreň, krasovlásek bezbyľový, krasovlásek biely, krasovlások, planý bodlák, planý kardus, poupava, pupava bílá Krasovlas bezbyľový e Grosse Eberwurz, Gemeine Eberwurz, Silberdistel Koljučnik besstevel.nyj Carline Thistle
Obsahové látky kořene tvoří hlavně rezervní fruktózan inulin (18-22%), potom světlehnědá až tmavohnědá silice s omamným pachem (až 2%, s hlavní obsahovou látkou karlinovým oxidem a se seskviterpenem karlinem), dále třísloviny, saponin, pryskyřice a enzym, který vyvolává sražení mléka. Rostlina má značné antibakteriální účinky (podmiňuje je asi karlinový oxid).
Droga je netoxická a můžeme ji míchat do směsí nebo podávat samostatně. Zvlášť se osvědčily kombinace: v urologii se zlatobýlem, vrbovkou, také se rdesny a s kořenem jehlice trnité v gastroenterologii s řebříčkem, květem měsíčku, řepíkem, jablečníkem, meduňkou a třezalkou v dermatologii s čekankou, zemědýmem a kořenem lopuchuKořenová droga se dávkuje v záparu (jedna kávová lžička na šálek, pije se 4x denně.Nebo:Průměrná jednotlivá dávka je 1,5 g drogy, na šálek záparu se doporučuje 1 kávová lžička drogy. Zápar se pije 4x denně.Nebo:Obvyklá dávka je 5% zápar (je třeba ho nechat 20 minut odstát, pije se 5-6 dl denně).V lidovém lékařství slouží pupava jako močopudný prostředek při vodnatelnosti. 25 g oddenku se vaří 5 minut ve 1/4 l vody, nechá ustát a pije půl odvaru ráno a půl večer.Nebo:Čaj nebo odvar z 15 až 30 gramů kořene na 0,5 litru vody se užívá proti katarům, nachlazení, ale i potížím močových orgánů, ledvin i žaludku, proti zahlenění hrudního prostoru, k vyčištění a posílení a pro vylučování zplodin. U starších lidí slouží především proti vodnatelnosti a případně proti červům.Užívá se i v prášku (3-4x denně po 2 g).Nebo:Mimo čaj je možno z kořene dělat prášek. Prášek se bere 2x denně na špičku nože.Nebo:Při zažívacích poruchách se užívá 2x denně na špičku nože prášku ze sušeného kořene.Nebo:Prášek z jemně pomletého kořene podáváme obvykle 3krát denně na 2 špičky kulatého nože na šálek vody.Mimo čaj je možno z kořene dělat tresť (extrakt). Tresť se bere 12-15 kapek 2x denně na lžíci vody.Nebo:Ke stejnému účelu slouží i extrakt z kořene. 20 g na drobno pokrájeného kořene se nechá stát 4 dny v teple v 1/8 l lihu. Užívá se 2x denně 15 kapek ve lžíci vody.Pro pocení při nachlazení se užívá vinný odvar. 50 g kořene se vaří 10 minut v 1 l červeného vína. Vypije se sklenice teplého vinného odvaru večer před spaním.Osvědčila se i podoba bylinného balzámu, případně podoba homeopatického čaje podle Kloudy v potencích U3 až U6.
Na obklady, oplachování a koupele se užívá zápar ze 2 lžic drogy na šálek vody a 1 lžíce octa.Odvar 30 g kořene ve 1/4 l vody a 1/8 l octa slouží jako kosmetický prostředek při nečisté pleti.
Z příbuzných druhů roste u nás pupava obecná (Carlina vulgaris L.). Má bodlákovité stonky vysoké 20-30 (až do 80) cm. Nať je rozvětvená a víceúborová, úbory daleko menší, průměr maximálně do 50 mm, vnitřní zákrovní listeny jsou žluté. Jeho kořeny bez aromatického pachu se někdy zaměňují za kořenovou drogu pupavy bezlodyžné.
Trvalá bylina s velmi krátkým, zakrnělým, obvykle nečleněným stonkem, pokrytým bohatou přízemní růžicí listů. Listy jsou podlouhlé, peřovitě střihané, nerovnoměrně ostnaté, s vlnatým oděním na celém povrchu. Uprostřed růžice vyrůstá úbor s průměrem až 120 mm. Vnitřní zákrovní listeny jsou bílé, suchoblanité, připomínají jazykovité koruny, květy všechny rourkovité. Plody jsou chlupaté nažky s opadavým chocholem. Před deštěm a v noci se suchomázdřité listeny sklánějí a tvoří nad lůžkem kuželovitou stříšku. V chladnějších polohách bývají vnitřní listeny zákrovu zbarveny tmavorůžově.
Východoevropský druh, roste hojně na travnatých pasekách, svazích, na loukách s hlubším hlinitým profilem. Dává přednost slunečným místům a křemičitým (kyselejším) půdám. Má dost velké nároky na teplo. Není příliš hojná.
Pupava se nepěstuje, její poměrně malá spotřeba se snadno kryje sběrem divoce rostoucí rostliny. Kořen se sbírá na podzim v září a říjnu. Dobře se očistí a za mírného tepla usuší. Často se suší zavěšený na provazu na vzdušné půdě. Staré, duté kořeny se z drogy vyloučí. Pupava se pěstovala ve všech klášterních zahradách.
Předmětem sběru bývá kořen. Kořeny se vykopávají na podzim (září-říjen až listopad). Staré duté kořeny se již nesbírají. Spolu s dužnatým úborovým lůžkem se na vrchní straně vytváří dost silný a masitý terč nahořklé, aromatické a mandlové chuti, který se dá jíst. Nazývá se také divoký nebo nepravý artičok. Květní lůžko byliny je jedlé a má chuť podobnou kedlubnu. Předmětem léčebného využití je však palčivě ostře chutnající kořen, sbíraný na podzim, ale lépe na jaře v květnu. Za syrova nepříjemně páchne, sušením se však pach vytrácí.
Vykopané kořeny se rychle omyjí a zbaví nadzemních částí. Podélně se překrajují na poloviny nebo čtvrtiny a suší se jako silicová droga (za dobrého větrání ve stínu, nesuší se umělým teplem, přitom je možno je pouze dosoušet, a to maximálně při teplotě do 30-35°C). Staré kořeny, které jsou uvnitř prázdné a kořeny rozštípené je třeba vyřadit. Poměr seschnutí je asi 1:4. Kořen je dlouhý kolem 30 cm, silný 1-2,5 cm, křehký, lomivý, světlehnědý až šedohnědý s rohovitým lomem (ne s vláknitým), má zvláštní, trochu nepříjemný pach a chutná hořce-sladce, pálivě aromaticky. Drogu skladujeme v dobře uzavřených obalech, protože lehce vlhne.
Kořen za čerstva silně nepříjemně páchne a chutná palčivě hořce. Droga páchne nepříjemně zvláštním, pryskyřičným zápachem. Chuť má hořko-sladkou u a po rozžvýkání pálí prudce na jazyku. (EAN: 8594056694525)