Plavuň vidlačka nať 40g Lycopodium clavatum herba cons.

Lycopodium clavatum herba.  . Droga obsahuje velké množství oleje, polysacharid sporonin, malá množství alkaloidů, především lycopodin, clavatin a clavatoxin, organické kyseliny, pryskyřice atd. Směs dle dr. Weissbacha-Hortunga: 1díl listů medvědice, 2díly kozlíkového kořene, 3díly plavuňového prášku a 3díly jestřabiny lékařské, vše mleté. 10 vrchovatých lžic sušené plavuně zalijeme převařenou studenou vodou a necháme 12 hodin vylouhovat. Ráno výluh mírně přihřejeme (nesmí se vařit) a vlijeme do připravené sedací koupele, která by měla trvat 20 minut. Milota s.r.o., Záhumení 168, 74285 Vřesina, , Česká republika 

Lycopodium clavatum herba. Droga obsahuje veľké množstvo oleja, polysacharid sporonin, malé množstvá alkaloidov, predovšetkým lycopodin, clavatin a clavatoxin, organické kyseliny, živice atď. Zmes podľa dr. Weißbach-Hortunga: 1diel listov medvedice, 2díl kozlíkového koreňa, 3díly plavuňového prášku a 3díly jastrabiny lekárskej, všetko mleté. 10 vrchovatých lyžíc sušenej plavúne zalejeme prevarenou studenou vodou a necháme 12 hodín vylúhovať. Ráno výluh mierne prihrejeme (nesmie sa variť) a vlejeme do pripravenej sedacej kúpele, ktorá by mala trvať 20 minút.

Herba lycopodii, Lycopodium = Sporae lycopodii clavati, Semen lycopodii, Farina lycopodii, Pulvis lycopodii, Sulfur vegetabile Nať plavuně
Jelení skok, jelení růžek, vlčí chvost, vlčí noha, zaječí opratě, mech, vidlačky, čertov spár, koltunová zelina, mach, machovina, medvedica, tlapa, morčia noha, svatojánsky pás, jelení rožok, medvedia tlapa, vlčia noha, vlčie chvosty, čertőv spár, medvědí tlapa, výtrus plavuňový, zasejpátko, žlutý pudr, červotočina, pásek sv. Jana, muří noha, pás sv. Jana, vlačeka, špárek, vidlák, vidlička Plavúň obyčajný r Keulen-Bärlapp, Kolbenbärlapp Plaun bulavovidnyj Stag´s-Horn Moss Widlak gozdzisty, Widłak
Plavuňová nať je velmi toxická pro obsah různých alkaloidů. Její chemické složení včetně obsahu alkaloidů však značně kolísá v závislosti na místu výskytu. Rostliny z Evropy obsahují alkaloidy lykopodin, klavatin, nikotin a klavatoxin, zatím co rostliny z Kanady jenom lykopodin. Setkáváme se tu s případem tzv. chemických ras plavuní. Alkaloidy mají mj. i antipyretický účinek. Spóry obsahují velké množství žlutého mastného oleje (asi 50%), hodně polysacharidu sporoninu (asi 20% – podobný celulóze, součást buněčných stěn výtrusů), který zapříčiňuje těžkou smáčlivost, potom rozličné kyseliny např. hydroxykávovou) a stopy alkaloidů (lykopodin, klavatin, klavatoxin), též sacharózu a pryskyřici. Plavuně prokazatelně vytvářejí tzv. chemické rasy (s rozdílným obsahem alkaloidů a jiných látek), především podle lokality výskytu.
Plavuň se nesmí nikdy vařit, smí se pouze spařit vřelou vodou. Plavuňový prášek se používal i na přípravu esencí a tinktůr. S ohledem na charakteristiku drogy platí, že ji podáváme téměř výhradně samostatně a její míchání do směsí nepokládáme za příliš vhodné.Užívá se 1-2 g v oplatcích 3x denně nebo v čaji: 2 přesné lžičky spór na 2 sklenice vody jako studený macerát, vypít v průběhu dne po doušcích.Nebo:Plavuňové výtrusy užité jako pilulkové adspergens jsou pro organismus indiferentní. Aby se projevily farmakologické vlastnosti, je třeba užít větší množství drogy (v minulosti se při hepatopatiích a zánětech močových cest užívaly dávky 1-2 g 3x denně v oplatcích nebo v čaji, případně jako studený macerát, který se podával v dávce 1 zarovnaná lžička na sklenici vody a pil se v průběhu dne po doušcích).Příprava čaje: Zarovnanou čajovou lžičku plavuně zalijeme litrem vroucí vody, necháme krátce vyluhovat. Nevaříme! Pijeme po doušcích jen jeden šálek denně, nejlépe ráno na lačno, 1/2 hodiny před snídaní. Při cirhóze a rakovině jater pijeme denně dva šálky.Nebo:Při těžkém astmatu nebo nádorových chorobách pomáhá vnitřní podávání nálevu z plavuňové natě, ale dávkování by mělo být velice opatrné a přesné, a proto raději volíme formu homeopatickou.Vnitřně se užívá plavuňová nať při menstruačních obtížích. 10 g plavuňové nati se vaří 3 minuty ve 1/4 l vody a pije se ráno a večer.Plavuňové výtrusy se vnitřně užívají při pálení a řezání při močení. Smísí se 1 lžíce prášku se 3 lžícemi čistého medu. Této směsi se užívá každé dvě hodiny kávová lžička.Lidově se užívá i celá sušená nať.Plavuňový prášek obvykle podáváme v množstvína jednu nebo dvě špičky kulatého nože, zpravidla 4krát denně.Při jaterních a močových problémech podáváme s oblibou plavuňový prášek s medem. Jeden hmotnostní díl plavuňového prášku vmícháme do 3 hmotnostních dílů medu. Směs pak užíváme při akutních potížích, a to 1 čajovou lžičku každé 2-3 hodiny, při chronických obtížích 2-4 lžičky denně.
Na zasýpání drobných kožních defektů se používá buď čistá droga, nebo její rozličné kombinace s jinými potencujícími, resp. doplňujícími drogami. Obklady: Sušenou plavuň v sáčku z plátna přivážeme na příslušné místo. Přikládá se na noc. Takový sáček si udržuje svoji působnost jeden rok. Sedací koupel: Viz všeobecnou část.
Popis výtusných klasů není třeba uvádět – předmětem sběru jsou spóry – výtrusy všech našich druhů a jejich taxonů. Dá se snadno rozeznat od jiných druhů mechů svými dlouhými provazci šlahounů a žlutým práškem klasů.
Nízká, svěže zelená trvalá bylina. Stonek dlouhý až 120 cm, plazivý, vidlicovitě rozvětvený a vystoupavý, místy zakořeňuje. Listy velmi husté, čárkovité až kopinaté. Výtrusnicové klasy jsou na dlouhých nepravých stopkách, nejčastěji seskupené po dvou. Spóruje od konce června do konce srpna.
Roste ve světlejších suchých lesích, na vřesovištích a v zárostech „slamihovky“ od nížin až po pásmo kosodřeviny v horském stupni. Je indikátorem kyselých podkladů (pH 4-6). Má v oblibě křemičité půdy, vyhýbá se půdám vápencovým, neutrálním až alkalickým, dále vlhčím půdám a většímu zastínění. Je druhem čerstvých a mírně suchých půd. Nesnáší úplné vysychání půdy během celého vegetačního období, a proto se vyhýbá suchým nížinám. Výrazně váže aluminium, hlavně ve formě kysličníku hlinitého. Roste pouze na severní straně vysokohorských lesů a na okrajích lesů nad 600 m. Když se les celkově vykácí, začne plavuň nejprve žloutnout a nakonec zmizí, protože ztrácí pod přímými slunečními paprsky životaschopnost. Dováží se k nám ze severských krajů, u nás je chráněná.
Plavuň se nepěstuje, protože se její kultura nedaří. Výtrusy se sbírají v srpnu a září. Tehdy se odřežou zralé plodní klasy a vyklepávají se do hustých plátěnných pytlíků nebo do plechových nádob. Nebo pohodlnější sběr se provádí tak, že v červenci odřežeme nezralé plodní klasy, usušíme je na slunci a vyklepeme. Sběr je nutny vždy doře prosít. Nať se sbírá v květnu a červnu, rozprostře se a na slunci usuší.
Sbírat je možno pouze výtrusné klasy. Při sběru musíme dávat pozor, abychom nevytrhli celou rostlinu. Vytřásáním klásků se získávají spóry – Lycopodium (Sporae lycopodii, Sulphur vegetabile). Klasy se odstřihují buď zcela zralé (červenec-srpen), přičemž spóry se z nich vytřásají přímo do sáčku z hustého plátna, nebo se sbírají dříve a nechávají se dozrát na slunci (nejlépe ve skleněnných nádobách – okurkových lahvích) a potom se vytřásají. Opatrným proséváním se získá jemný, velmi pohyblivý prášek světle žluté barvy, který se případně ještě přesuší. Méně často se sbírá nať – Herba lycopodii. V poslední době je snaha přejít na použití natě, ale brání tomu legislativní ochrana rostlin a také její toxicita.
Poměr seschnutí spór je asi 1,2:1.
Prášek (spóry, výtrusy) má světležlutou až citronovou barvu, nemá chuť ani zápach. Je velmi hořlavý, velmi jemný, lehoučký, na omak měkký a mastný, nenasáklivý. (EAN: 8594056693856)