Pelyněk černobýl nať 40g Artemisia vulgaris herba cons.

Artemisia vulgaris herba.   . Siličná droga obsahuje eukaptol, hořčinu artemisin, organické kyseliny, třísloviny a sliz. Obsahuje také jedovatý tujón, ovšem v menší míře než pelyněk pravý, a proto také může být Černobýl uplatněn u nemocných, kteří pravý pelyněk nesnášejí. Drogu můžeme plnit do cigaretových dutinek a používat k tepelnému ošetřování akupunkturních bodů. Tyto tyčinky se nazývají moxa. Drogu lze použít jako koření k tučným pokrmům. 1 čajovou lžičku přelít 2 dcl vařící vody, vařit 5 min., vyluhovat 10 min. popíjet 2x denně před jídlem. Milota s.r.o., Záhumení 168, 74285 Vřesina, , Česká republika 

Artemisia vulgaris herba. Siličná droga obsahuje eukaptol, horčinu artemisin, organické kyseliny, triesloviny a sliz. Obsahuje tiež jedovatý tujon, avšak v menšej miere ako palina pravá, a preto tiež môže byť Palina obyčajná uplatnená u chorých, ktorí pravú palinu neznášajú. Drogu môžeme plniť do cigaretových dutiniek a používať k tepelnému ošetrovaniu akupunktúrnych bodov. Tieto tyčinky sa nazývajú moxa. Drogu možno použiť ako korenie k tučným pokrmom. 1 čajovú lyžičku preliať 2 dcl vriacej vody, variť 5 min., vylúhovať 10 min. popíjať 2x denne pred jedlom.
Pelyněk obecný
Herba artemisiae vulgaris, Radix artemisiae vulgaris Nať pelyňku černobýlu
Černobyľ, polynka obyčajná, bylina sv. Jana, černobejl, černobýl, pamětníček, pamutějček, peklínek, peluň, peluň černobýl, nechráše, pamutejček, peluňka, pelyňka, stříbrník veliký, polyněk Palina obyčajná r gemeiner Beifuss, echter Beifuss, Beifusskraut Polynő obyknovennaja, Černobylőnik Omugwort, Mugwort Bylica pospolita
Nať obsahuje asi 0,2% silice s obsahem cineolu (eukalyptol), který má antiseptické a anthelmintické, též expektorační účinky (viz. např. borovice). Mimo to obsahuje proazuleny, triterpenové alkoholy, p-cymen, fenchon, borneol, kamfen a jedovatý tujon (viz. pelyněk pravý), hořčinu artemizin (artemisin), organické kyseliny, třísloviny a sliz. V kořeni je asi 0,1% silice, přibližně 9% inulinu, cholin, fungistatický polyin kapilin a menší množství tříslovin.
Připravuje se zápar z jedné kávové lžičky na šálek a pije se denně po lžících.Nebo:Zápar z natě se připravuje z 1,5 g (pije se 3x denně), nebo z 1 kávové lžičky drogy na sklenici vody (užívá se 2-3x denně po lžičkách jako stomachikum při nedostatečné tvorbě žaludeční šťávy a při dyspeptických obtížích).Nebo:Zápar z drogy oproti tinktůře má málo silice a jeho účinek je slabý.Nebo:Při nadýmání se doporučuje nálev z 30 g nati pelyňku, na níž se naleje 200 g vroucí vody. Využívá se během dne.Nebo:Užívá se formou nálevu, vždy v malých dávkách, např. každou hodinu 1 polévkovou lžíci.Vnitřně se užívá pelyněk hlavně při obtížích nebo chorobách zažívacího ústrojí. Tak při pálení žáhy bývá doporučován odvar z 15 g pelyňkové nati nebo z 10 g kořene ve 150 g vody. Vaří se 5 minut, nechá ustát 10 minut a podle potřeby po lžících užívá.Vhodný je i odvar v bílém víně, který má silnější účinek než samotný vodný odvar.Tinctura artemisiae (20 g natě na 100 ml 70% alkoholu se maceruje 14 dní) se užívá v dávce 20-40 kapek 3-5x denně.Nebo:Nejúčinněji působí lihové výtažky z drog, např. tinktůra (20 g naťové drogy, macerovat 14 dní v 1 dl 70% alkoholu). Tinktůra se pije po 25-40 kapkách 3-5x denně.Radix artemisiae se ordinuje v pediatriské praxi jako spysmolytikum: připravuje se smísením 0,25 g práškované drogy s 3 g cukru, přičemž se rozdělí na pět denních dávek.Nebo:Dětem se někdy podává proti křečím práškovaná kořenová droga (0,25 g s 3 g cukru 5x denně).Nebo:Při žaludečním kataru, spojeném se zvýšeným vylučováním hlenu, se v lidovém lékařství používá jednou až dvakrát denně na špičku nože prášku z pelyňkového kořene. Dává se do polévky nebo do jiného tekutého jídla.Dobře usušená naťová droga se může plnit do cigaretových dutinek  a používat k tepelnému ošetřování akupunkturních bodů. Tyto tyčinky se nazývají moxa.
Pro zevní užití je někdy vhodnější užití bylinného octa, zvláště na obklady.
Účinkem se černobýl podobá pelyňku pravému, avšak působí mírněji, což je často výhodnější. Použitou drogou je kvetoucí nať.
Ze všech, asi třech stovek druhů pelyňků, je nejlépe identifikovatelný, nejvyšší a u nás nejběžnější. Lehce se odliší svým nepříjemným pachem, kořenitou chutí se slabě hořkou příchutí, případně i vzhledem a mikroskopickým obrazem.
Mohutná trvalá bylina vysoká 50-150 cm. Z oddenku vyrůstá několik přímých rozvětvených stonků, často načervenalých. Listy má dvojitě peřovitě dělené, na líci lysé a kalně tmavozelené, na rubu bíle plstnaté, horní kopinaté. Načervenalé malé vejcovité úbory jsou v hustých metlinách na vrcholcích stonků. Jsou tvořeny pouze rourkovitými květy. Kvete v červenci-říjnu. Plody jsou nažky bez chocholce.
Rostlina dává přednost ulehlým starším násypům, ale je běžná i u cest, na rumovištích a neobdělávaných pozemcích. Vytváří dokonce typická společenství. U nás je to nejrozšířenější druh pelyňku, rostoucí často v celých porostech. Je to nitrátofilní druh.
Pelyněk nemá při pěstování zvláštní požadavky. Stačí mu půda suchá a taková, na které se nedaří žádné jiné kultuře. Množí se tak, že se staré rostliny rozřežou na odnože, které se zasadí do půdy s mezerami asi půlmetrovými. Kulturu stačí jednou za léto okopat a vyplet. Nať se sklízí obvykle 3x za léto, poprvé v červnu, podruhé v červenci a po třetí v září. Pro lékařské použití se používají jen květoucí vrcholky nati, pro průmyslové zpracování se bere celá nať. Při zvláště pečlivém sběru se listy odrhnou z lodyh a všechny silnější stonky se odstraní. Sběr se suší za mírné teploty (asi 30°C) v tenkých vrstvách. Kořeny se vyrývají na podzim v říjnu. Suší se neočištěné a teprve usušené se odrhnou za sucha kartáčem. Domácí pěstování: Vytrvalá rostlina. Miluje slunná, suchá stanoviště. Má sklon k rozplevelení, pokud se nechá vykvést.
Předmětem sběru bývá kvetoucí nať. Odstřihují se na počátku kvetení (červenec-září) kvetoucí vrcholky bylin (jejich průměr nemá přesahovat průměr 5 mm). Někdy se sbírá i kořen. Vykopává se z jara nebo na podzim.
Tuhá lodyha se při sběru zpravidla odstraňuje. Nať se suší ve snopečcích nebo rozestřená na stíněných a dobře větraných místech. Protože jde o silicovou drogu, teplota při sušení nemá přesáhnout 30-35°C. Poměr seschnutí je asi 3-4:1. Předmětem sběru bývá někdy i kořen. Suší se běžným způsobem. Poměr seschnutí je asi 3-3,5:1.
Celá rostlina má příjemnou aromatickou vůni a chutná slabě hořce, trpce. Sušením se údajně účinnost pelyňku na rozdíl od většiny ostatních léčivých rostlin zvyšuje. (EAN: 8594056695768)