. Fragariae vesca folium plv. Listy obsahují flavonoidy, kvercitrin a kvercetin, třísloviny, vitamín C, malé množství silice s citrónově vonnou složkou, draslík, pektiny, organické kyseliny jablečnou a salicylovou, aromatické látky, antokyan, fragarin, něco slizu, stopy alkaloidů, značné množství minerálních látek a cukrů, atd. Droga se přidává do nejrůznějších směsí a je vhodná i pro dlouhodobé užívání. Listy se fermentují a v nálevu podávají jako domácí čaj, stejně jako listy ostružiníku. 1 pol. lžíci přelít 0,5 l vařící vody, vyluhovat 15 min. popíjet 2-3 x denně. Milota s.r.o., Záhumení 168, 74285 Vřesina, , Česká republika
Fragariae vesca folium plv. Listy obsahujú flavonoidy, kvercitrín a kvercetín, triesloviny, vitamín C, malé množstvo silice s citrónovo vonnú zložkou, draslík, pektíny, organické kyseliny jablčnú a salicylovú, aromatické látky, Antokyan, fragarin, niečo slizu, stopy alkaloidov, značné množstvo minerálnych látok a cukrov , atď. Droga sa pridáva do najrôznejších zmesí a je vhodná aj pre dlhodobé užívanie. Listy sa fermentujú a v náleve podávajú ako domáci čaj, rovnako ako listy ostružiny. 1 pol. lyžicu preliať 0,5 l vriacej vody, vylúhovať 15 min. popíjať 2-3 x denne.
Folium fragariae, Herba fragariae, Fructus fragariae, Radix fragariae List jahodníku
červené jahody, jahodník, lúskavica, podzemek, podzemská jahoda, smokvica, vtáčnička, zemnica, trávnica, podzemok, vtáčenička jahoda obyčajná e Wald-Erdbeere, Walderdbeere zemljanika lesnaja Wild Strawberry Poziomka pospolita, Truskawka
Listy obsahují asi 5% a kořen až do 10% tříslovin, které tvoří deriváty kyseliny elagové a galové. Z minerálních látek se v jahodě nachází hlavně draslík, dále jsou to flavonoidy kvercitrin a kvercetin, kyselina L-askorbová a stopy silice. Plody obsahují sacharidy, pektin, kyseliny, barviva a aromatické látky. Kořen obsahuje především třísloviny. Uvádějí se i vitamíny B a E, salicyláty.
Listy se většinou kombinují s jinými drogami (nař. do domácích čajovinových směsí) a jsou vhodné i pro dlouhodobé podávání.Listy slouží na přípravu záparu – 1 kávová lžička na šálek, pije se 2-3x denně.Nebo:V domácnostech se používají na přípravu osvěžujícího nápoje – zápar z jedné polévkové lžíce listů na 2 sklenice vody.Nebo:Základní jednotlivá dávka na přípravu záparu je 1 g, ale v praxi se užívají vyšší dávky. Při každodenní konzumaci se zápar připravuje z 1 kávové lžičky na šálek vody: pije se 2-3x denně.Nebo:Dávkuje se asi 3-5 g listů na zápar.Nebo:Nálev z listí jahodníku je velmi oblíbeným lidovým prostředkem proti dně. Připraví se ze špetky sušeného listí, které polejeme 1/4 l vroucí vody, necháme 15 minut ustát, pak zcedíme a oslatíme podle chuti.
Na krátkodobější léčebné užívání se ordinuje Decoctum Folii fragariae (5-20 g na 2 sklenice vody): pije se 3-4x denně v dávce 1/2 sklenice. Když potřebujeme vyvolat adstringentní účinky, podáme jednu dávku záparu nebo odvaru z 3-5 g listů.Nebo:Ze samotných listů se občas připravuje odvar (1-2 lžíce na 2,5-5 dl vody, pije se 2-3x denně po 1-1,5 dl, děti méně).Nebo:Dávkuje se asi 3-5 g listů na odvar.Nebo:Oddenek jahodníku slouží jako prostředek proti vodnatelnosti proti žloutence. Připraví se následovně:10 g na drobno rozkrájeného sušeného oddenku se 5 minut vaří ve 1/4 l vody, nechá 15 minut stát a potom se přes den vypije.
U nás na lesních mýtinách roste ještě statný jahodník vyšší neboli truskavec – Fragaria elatior Ehrb. (Fragaria moschata Duch.), s většími květy a plody, jehož list dává také dobrý čaj. Jednotlivé lístky trojčetných listů jsou řapíkaté (krátce stopkaté), kdežto u jahodníku obecného přisedlé, květní nať je delší než listy, plody z jedné strany červené, z druhé zelenavě bílé, těžko se oddělují od lůžka. Dále se vyskytuje jahodník chlumní (Fragaria viridis Duch.) a další druhy, které se odlišují jen několika botanickými znaky a mezi kterými z hlediska léčebného využití neděláme rozdíl. Pěstované odrůdy jahodníku léčivý účinek nemají.
Do čajů nesmí být sbírány listy našeho třetího druhu jahodníku, jahodníku chlumního neboli trávnic – Farina collina Ehrb. (Fragaria viridis Duch.), protože jsou zcela jiné jakosti. Trávnice se od ostatních druhů pozná nejlépe tím, že má kališní lístky k plodu přitisklé a plody se od lůžka těžko oddělují. Dle pramenu 1. je možno sbírat listy trávnic. Do čajů se také nesmějí sbírat listy žádného z pěstovaných druhů jahod.
Trvalá bylina vysoká 10-40 cm. Z přízemní listové růžice vyrůstají zakořeňující se poplazy. Natě chudě rozvětvené, s bílými květy v okolíkovitém vrcholíku. Kvete v květnu až červnu, někdy opakovaně na podzim. Listy jsou trojpočetné, zoubkaté. Plody jsou červená opadavá plodenství – jahody s mnoha vtlačenými nažkami.
Roste v lesích a na lesních mítinách, na mírně vlhkých hlinitých půdách. Snáší i vápencové substráty.
Pěstovaný jahodník se dobře daří v úrodné, pohnojené a dobře zkypřené půdě. Pěstuje se ze sazenic, vzešlých ze šlahounů. Tyto sazenice se vysazují buď na podzim v září nebo na jaře v březnu na záhony do řad, vzdálených asi půl metru. První rok je nutno nově vyhnané šlahouny důkladně ořezávat, aby rostlina mohla zesílit. V dalších letech se šlahouny ořezávají až na podzim. Okopávání a zalévání jahodníku v létě velmi svědčí. Chceme-li vypěstovat pěkné, velké plody, je nutno na trsu ponechat jen asi 3-4 jahody. Na zimu se záhony pokryjí starou chlévskou mrvou, sazenice samy ovšem zůstanou volné. Nutno se ještě zmínit, že kultura po třech letech degeneruje a musí se znovu vysázet. Listí se sbírá v květnu a červnu a to jen u jahodníku, rostoucího divoce. Plody zahradního jahodníku mají také slabší účinek než jahody lesní.
Na léčebné účely se sbírají listy a plody našich divoce rostoucích druhů jahod. Do sběru nepatří listy a stonky pěstovaných druhů – z hlediska obsahových látek jsou bezcenné. Správná droga se skládá z mladých, ještě nezhořklých listů divoce rostoucích druhů jahod s krátkými stopkami, sbíraných před kvetením a v čase kvetení, tedy v květnu-srpnu, zbavených příměsí. Předmětem lidového sběru je i kořen.
Materiál se dá kosit srpem v čistých porostech, v zarostlých je výhodnější sběr rukou, odtrháváním. List je mírně náchylný na zapaření a je i trochu drobivý. Suší se v nevysokých vrstvách na dobře větraných stinných místech. Při použití umělého tepla by se nemělo překročit 50°C. Poměr seschnutí je asi 5:1. Droga se skladuje v dobře uzavřených obalech. Je třeba ji chránit před vlhkem. Jahodové listy do denního nápoje (ne však na sušení) je možno fermentovat podobně jako malinové nebo se dávají do směsi s fermentovanými ostružinovými listy. Zralé jahody je možno i sušit na slunci nebo umělým teplem – poměr seschutí je asi 8:1. Dozrávají asi v červnu-červenci. Sbírají se ručně do menších nádob, aby se spodní vrstvy provětrávaly, jinak se lehce rozmačkají, zapaří a plesnivějí.
Listy jsou bez vůně, trpké, poněkud slizovité a mají nahořklou stahující chuť. Usušené jsou na horní straně světle zelené, na spodní mají šedozelenou barvu. Skladují se v pytlích na suchých, vzdušných a neprašných místech. (EAN: 8594056691340)
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.