Vaccinium vitis-idaea folium. Listová, ale i plodová droga obsahuje látky velmi podobné listu medvědice léčivé, tedy arbutin, flavonoidy, třísloviny, kyselinu gallovou, ale i dalších šest kyselin, hydrochinon, cholesterin, tanin, vaccinin atd. Zajímavý je i obsah hořčíku. Při sušení nesmí teplota přesáhnout 40 °C, kvůli možné degradaci účinných látek. Z plodů se dělají kompoty, sirupy, marmelády a jiné pochutiny. 1 pol.lžíci přelít 0,5 l studené vody macerovat 8 hodin, nechat přejít varem 1 min. vyluhovat 10 min popíjet 1x denně. Milota s.r.o., Záhumení 168, 74285 Vřesina, , Česká republika
Vaccinium vitis idaea folium. Listová, ale aj plodová droga obsahuje látky veľmi podobné listu medvedice liečivé, teda arbutín, flavonoidy, triesloviny, kyselinu gallovou, ale aj ďalších šesť kyselín, hydrochinón, cholesterín, tanín, vaccinin atď. Zaujímavý je aj obsah horčíka. Pri sušení nesmie teplota presiahnuť 40 ° C, kvôli možnej degradácii účinných látok. Z plodov sa robia kompóty, sirupy, marmelády a iné pochutiny. 1 pol.lžíci preliať 0,5 l studenej vody macerovať 8 hodín, nechať prejsť varom 1 min. vylúhovať 10 min popíjať 1x denne.
Rhodococcus vitis-idaea brusinka obecná
Folium vitis idaeae, Fructus vitis idaeae, Flos vitis idaeae, Folium vaccinii vitis idaeae, Fructus vaccinii vitis idaeae List brusinky
červené borůvky, bruslinky, kaliny, kyselinky, brusnice, červené jahody, kyhančie, kyhanka, červené borievky brusnica pravá, brusnica obyčajná e Preiselbeere, Kronsbeere, Steinbeere, Preiselbeermus jagodnik-brusnika Cowberry macznica lekarska, Borówka brusznica
Hlavní obsahovou látkou listů jsou fenolové glykosidy (asi 6%), a to především glykosid arbutin (2-8%), mimo to listy obsahují metylarbutin, pyrozid (piroid), kofeoylarbutin, salidrosid, acetylarbutin, flavonoidy do 0,8% (např. izokvercitrin, hyperozid – asi 0,5%, avikularin), katechinové třísloviny (3-12%) a organické kyseliny (např. kyselina chinová). Z minerálních látek je významný obsah hořčíku. Plody obsahují podobné látky, jenže v jiných množstvích, navíc i sacharidy, kyselinu askorbovou, barviva, antokyany (např. glykosidický idein), karotenoidy, pektiny a značné množství kyseliny šťavelové, vitamíny, dále pak kyselinu benzoovou a oxalovou. Květ obsahuje též arbutin, resp. volný hydrochinon.
Drogu lze bez problémů zařazovat do směsí, ovšem musíme věnovat zvýšenou pozornost přípravě čaje. Většinou bývá nutné jej připravovat na dvě části. První polovina se připraví níže uvedeným způsobem a druhá formou obyčejného nálevu. Výsledné výluhy se potom spojí.Někteří autoři doporučují pouze maceráty za studena (nechá se 12 hodin vyluhovat), aby obsahovaly co nejméně tříslovin. Dávkování jako u odvaru.Nejlepší postup při úpravě brusinky je takový, který vylučuje jakoukoli tepelnou úpravu, protože tím se udržují třísloviny na nejnižší možné úrovni. Proto se např. doporučuje 15 g nadrobno nakrájených podrcených listů zalít 0,5 litru studené vody, do které se přidá asi 15 ml vinného octa a nechá se 10 hodin vyluhovat při pokojové teplotě. Celá dávka se pije na 4krát po 125 ml, vždy po jídle.Sekané listy je lépe macerovat ve studené vodě (15-30 minut) a potom zapařit jako zápar. Dávkování jako u odvaru.Užití prostého nálevu se neosvědčilo pro obtížnou vyluhovatelnost hlavní obsahové složky arbutinu. Nejvhodnější čajovou formou se zdá být 8 hodin připravovaný macerát, který před použitím necháme projít několikasekundovým varem, s následným vyluhováním do přirozeného poklesu teploty. Teprve potom scedíme a podáváme.Listová droga se dávkuje až do 10 g denně v krátce zavařeném odvaru (mírný var max. 2 minuty) – 1 a 1/2 lžíce (průměrná jednotlivá dávka je 2 g, ale při jednorázové či krátkodobé léčbě se podávají i podstatně vyšší dávky, povolena je denní dávka listů do 10 g) na sklenici (2,5 dl) vody, pije se 1/3-1/2 sklenice 2-3x denně. Odvar účinkuje i jako diuretikum, cholagogum a adstringens.Ze sušených plodů se připravuje odvar z 1 lžíce na 2,5 dl vody (pije se 2-3x denně mezi jídlem). Plody se přidávají i do rozličných čajovinových směsí.Zcela mimořádný protizánětlivý účinek má prášek z usušených plodů. Plody se nejprve řádně přesuší a pak se jemně pomelou. Prášek se užívá 3krát denně na špičku nože, po jídle. Toto je jedna z nejlepších úprav brusinky pro léčivé účely, protože účinek listů a plodů je zhruba stejný, a v tomto případě se účinek protizánětlivý rozšiřuje o působení na močové cesty a střeva. Nesmí se však užívat dlouhodobě, ne déle než 2 měsíce najednou a 4 měsíce za celý rok.
Listy je možno označit za rovnocennou drogu s listem medvědice. Obsah arbutinu je v nich sice nižší, ale jsou výhodnější než medvědicové, protože mají nižší obsah tříslovin. Podobně se užívá list a plody klikvy žoraviny (Oxycoccus quadripetalus Gilib.). Probíhají pokusy s pěstováním klikvy velkoplodé (Oxycoccus macrocarpus /Aiton/ Pers.), známé jako kanadské borůvky.
Brusinku je možno při sběru listové drogy zaměnit s borůvkou.
Stálezelený keř se vzpřímenými větvemi, vysoký 10-20 cm. Listy obráceně vejcovité, kožovité, nevýrazně podvinuté. Květy zvonkovité, bílé až narůžovělé, kvetou v květnu-červenci. Plody jsou červené bobule.
Druh není náročný na živiny ani na vodu, vybírá si jen velmi kyselé až kyselé substráty (pH 4,5-6). Vyskytuje se jako lesní druh od nížin až do alpinského stupně, tedy ve výškovém rozpětí asi 2 000 m.
Brusinky žijí ve společenství s podhoubím některých hub. Toto podhoubí prorůstá kařínky brusnice a tím jim umožňuje zvláštní látkovou výměnu, která je pro brusinky nezbytná. Proto se nepodařilo přenést brusinky do zahrádek a pěstovat je spolu s ostatním drobným ovocem. Tím se dá také vysvětlit dnes již řídký výskyt. Vzniká tedy snaha nahradit brusinky – náhradu medvědice – plody jeřabin.
Drogu tvoří především list. Sběr se dělá v červenci-srpnu. Nověji se uvádí, že list sbíraný na jaře poskytuje hodnotnější drogu. Jen zřídka se sbírají plody pro farmaceutické účely. Plody se sbírají v srpnu. Mají tu zajímavou vlastnost, že jejich výtečná chuť vynikne teprve úpravou na kompot. výjimečně se sbírá i květ.
Listový materiál se rychle suší v tenké vrstvě přirozeným teplem. Poměr seschnutí je asi 3:1. Listy se nesmějí při sběru stlačovat, porušovat lámáním – lehce potom černají. Dlouhým a nevhodným skladováním se znehodnocují. Jen zřídka se suší plody na farmaceutické účely a to umělým teplem. Poměr seschnutí je asi 7:1. Plody sbíráme ručně, pokud nám jde o kvalitu, jinak i hřebeny. Po dozrátí jsou červené. Dozrávají postupně v druhé polovině července až do září. Bílé nebo dokonce zelené plody, ponechané ve sklepě na dozrání, jsou nevyzrálé, biologicky nehodnotné a farmakologicky nevhodné. Ojediněle se sbírá a suší i brusinkový květ.
Listy mají být na líci lesklé, tmavozelené, na rubu světlejší, hnědě tečkované. Nepáchnou, chutnají hořce, mírně svíravě.
Brusinky jsou velmi žádaným ovocem. Mohou se jíst čerstvé, ale protože chutnají trpce nahořkle, jsou lepší zavařené. Zavařené brusinky se nekazí, protože obsahují konzervující látku, kyselinu benzoovou. Brusinkové kompoty by neměli jíst lidé s ledvinovými kameny, protože plody obsahují značné množství kyseliny šťavelové. Usušené plody se sypaly do vody, která se zbarvila červeně jako víno a pila se pro zahnání žízně. Nebo se čerstvé brusinky nasypaly do nádoby, zalily vodou a po určité době se získal výborný občerstvující nápoj. Chutná a osvěžující je brusinková šťáva, která se připravuje lisováním čerstvých brusinek za studena. Získaná tekutina se mísí s vodou a zahušťuje cukrem. (EAN: 8594056693092)
Reviews
There are no reviews yet.