Plicník lékařský list 40g Pulmonaria officinalis folium cons.

Pulmonaria officinalis folium.   . Droga obsahuje větší množství tříslovin, dále rozpustné soli kyseliny křemičité, sliz, saponiny, minerální látky, allantoin, fytosterin, cukry a cerylalkohol. Je zde i malé množství tzv. pyrolizidinových alkaloidů. Pro kombinaci ve směsích jsou vhodné například podběl, prvosenka, lékořice, anýz, fenykl, proskurník, puškvorec i meduňka. Účinnost plicníku ještě můžeme zvýšit přidáním květu měsíčku, nati řepíku, nati tymiánu, kořene proskurníku nebo listu šalvěje. 1 pol.lžíci přelít 0,5 l vařící vody, vyluhovat 15 min popíjet 2-3 x denně. Milota s.r.o., Záhumení 168, 74285 Vřesina, , Česká republika 

Pulmonaria officinalis folium. Droga obsahuje väčšie množstvo trieslovín, ďalej rozpustné soli kyseliny kremičitej, sliz, saponíny, minerálne látky, alantoín, fytosterin, cukry a cerylalkohol. Je tu aj malé množstvo tzv. Pyrolizidinových alkaloidov. Pre kombináciu v zmesiach sú vhodné napríklad podbeľ, prvosienka, sladkého drievka, aníz, fenikel, ibiš, puškvorec i medovka. Účinnosť pľúcnika ešte môžeme zvýšiť pridaním kvetu nechtíka, vňate repíka, vňate tymianu, koreňa proskurníka alebo listu šalvie. 1 pol. lyžicu preliať 0,5 l vriacej vody, vylúhovať 15 min popíjať 2-3 x denne.

Pulmonaria maculosa, Pulmonaria maculata, Pulmonaria obscura, Pulmonaria Konradii Plicník obecný
Folium pulmonariae, Herba pulmonariae officinalis, Folium pulmonariae officinalis Nať plicníku
Hvězdoš, korálky, plucník, pličník, nevlastní sestry, capia zelina, cicalka, červené kľúče, červený petrklíč, červený plúcnik, čmelík, flakový list, hviezdoš, kuroslep, medunica, modrý kľúč, plíčník, pľúcovník, pľúcna zelina, urbánek, včielka, zimičie korálky Pľúcnik lekársky s Echtes Lungenkraut Medunica aptečnaja Lung-Wort, Lung Wort Miodruszka planista, Miodunka plamista
Plicník obsahuje hodně kyseliny křemičité (v nerozpustné a do 4% i v rozpustné formě), třísloviny (do 10%), sliz, saponiny, minerální soli (hodně sodných, draselných – hlavně dusičnan draselný a vápenatých) a alantoin (1% – derivát močoviny), fytosterin, sacharidy a cerylalkohol. Mimo to i malé množství necidů (pyrolizidinové alkaloidy).
Zpravidla nebereme drogu déle než 3 týdny, ve směsích však můžeme dobu podávání zdvojnásobit na 6 týdnů. Ačkoliv nejsou námitky proti podávání samostatné drogy, mnohem častěji volíme její kombinaci do směsí, kde její účinek spíše vynikne. Pro kombinaci jsou vhodné například podběl, petrklíč, sladké dřevo, anýz, fenykl, proskurník, puškvorec i meduňka. Dříve hojně doporučovanou kombinaci s kořenem kostivalu raději vynecháme, aby nedošlo k nežádoucí interakci alkaloidů, což by mohlo zvýšit toxicitu směsi. Pokud stav nemoci vyžaduje delší podávání plicníku, podáváme jej s přestávkami a obyčejně po třech týdnech léčby zařazujeme dvoutýdenní přestávku. Při takovém užívání plicníku může léčba trvat i několik měsíců.Obvyklá dávka je 2 kávové lžičky na šálek záparu. Pije se 3x denně šálek.Nebo:Na přípravu záparu se používá jednotlivá dávka 5 g, případně 4-6 kávových lžiček drogy.Připravuje se 10% odvar (krátce zavařit – ten je možno použít i jako remineralizující prostředek i na vykašlávání). Dávka je 1-1,5 lžíce natě na 1 1/2 sklenice teplé vody, přecedit do termosky, pije se 1/3 – 1/2 sklenice 2-3x denně).Nebo:Odvar se připravuje z průměrné jednotlivé dávky 1,5 g drogy. Ordinují se však i vyšší dávky.Nebo:Vyšší dávky se používají i při přípravě Decoctum Herbae pulmonariae (30-60 g drogy na 1 000 ml vody), který se užívá po 1/2 sklenice 2-4x denně.Nebo:Odvar se připravuje z 30-60 g natě na 1 l vody (nevařit dlouho a prudce, pije se 1 dl 2-4x denně), resp. z 1,5 lžíce drogy na 2,5-3,5 dl vody (pije se 1-1,5 dl 2-3x denně).Nebo:Plicník se v lidovém lékařství užívá při chorobách dýchacích cest. Při kašli a chrapotu se doproučuje odvar z 10 g listů plicníku ve 1/4 l vody. Vaří se 3 minuty a pijí se 2 porce denně.
Odvar se připravuje z 30-60 g natě na 1 l vody (nevařit dlouho a prudce), resp. z 1,5 lžíce drogy na 2,5-3,5 dl vody.Nebo:Zevně se užívá jako adstringens a změkčující prostředek (při hemoroidech, na obklady, omývání, při zánětech apod. (připravuje se 10% odvar).
Při sběru je třeba postupovat opatrně pro vzájemnou podobnost zástupců čeledě brutnákovitých rostlin. Nejbližší příbuzný je plicník tmavý – Pulmonaria obscura Dumort., měkce chlupatý, bez bílých skvrn. Velmi podobný je plicník úzkolistý – Pulmonaria angustifolia L. s úzce kopinatými a sbíhavými listy, hlavně přízemními, osové jsou křídlatě sbíhavé a s červenými korunními lupínky, později fialovými. V horských oblastech se vyskytuje plicník horský – Pulmonaria montana Lej. s fialovými květy. Přízemní listy se sbíhají do stopky. Oba tato druhy jsou u nás poměrně vzácné. Z jiných druhů čeledě je podobný hlavně pipla osmahlá – Nonea pulla (L.) DC.) s tmavopurpurovou až černou korunou. Celá rostlina je šedě plstnatá a hojně roste hlavně na suchých loukách a pastvinách teplejších oblastí. Zaznamenány jsou i hojné záměny s nekvetoucím jestřábníkem lesním – Hieracium silvaticum (Hieracium murorum L.), čeleď Cichoriaceae – čekankovité. U nás se vyskytuje hlavně v lesích, na skalách i v křovinách. Listy má většinou menší, vejcovitě prodloužené, dlouhostopkaté, zčásti vlnitě vykrajované, chlupaté, někdy hnědě skvrnité. Vyskytuje se ve dvou poddruzích, léčebně rovnocenných: plicník lékařský skvrnitý – ssp. maculosa (listy má bíle skvrnité, štětinatě chlupaté) a plicník lékařský tmavý (listy bez bílých skvrn a měkce chlupaté).
Trvalá variabilní bylina vysoká 10-30 cm, krátkosrstnatá, s plazivým, rozvětveným černým kořenem. Nať přímá, nahoře rozvětvená. Listy téměř sedící, vejcovité až kopinaté, celistvookrajové, s bělavými okrouhlými skvrnami. Přízemní listy stopkaté, na bazi uťaté. Květy jsou v trojzávincích, napřed růžové, potom červené až fialové a po oplodnění modré, takže soukvětí je stále vícebarevné. Kěty tvarem připomínají květy petrklíče, jsou ale barevné. Kvete již od března a velmi dlouho (březen-květen). Plody jsou tvrdky.
Typická hájová rostlina nížin až horského stupně. Roste s oblibou v chladnějších světlých lesích, hlavně v bučinách. Má rád polostín.
Plicník je velmi nenáročná rostlina. Někdy se i pěstuje. V některých zemích se plicník pěstuje jako zelenina. K pěstování je třeba zvolit vápnitou půdu. Pěstuje se buď ze semen nebo z odnoží. Vysévá se na jaře do pařenišť nebo bedniček. Když rostlinky vzejdou, přesadí se na pole. O něco později se kultura okope a vypleje, jinak nepotřebuje potom několik let žádnou péči. Nať se sbírá v dubnu až v červnu, rozprostře se do tenkých vrstev a na slunci usuší. Po usušení je světle zelená, na spodu bělavá a velmi drsná.
Předmětem sběru je list nebo kvetoucí nať. Sběr v čistých porostech je možný srpem, nejlépe však ručně, odtrháváním jednotlivých mladých listů i s krátkou stopkou (květen-srpen).
Materiál (list, nať) se suší v tenké vrstvě na vzdušném a stinném místě. Poměr seschnutí je asi 5:1. Materiál je mírně náchylný na zapaření a velmi se kazí. Sběr a apretace natě jsou podobné.
Droga je bez zápachu, chutná sliznatě a v ústech stahuje. (EAN: 8594056693061)