Mydlice lékařská kořen 50g Saponaria officinalis radix cons.

Saponaria officinalis radix.   . Droga obsahuje především saponiny, sacharidy, měkké pryskyřice, sliz, kaučuk, basorin, minerální kyseliny. Saponin strutiin se pod vlivem minerálních kyselin štěpí na sapogenin a cukr. Jelikož má saponin v rostlině obsažený též rozpouštěcí účinek jako mýdlo, má rostlina technické užití. Odvarem z kořene se perou hedvábné a jiné jemné látky. Tento odvar totiž nemá nevýhodné vlastnosti mýdla, není ostrý a neporušuje barvy. 1,5 čajovou lžičku přelít 3 dcl studené vody, macerovat 8 hodin, po zahřátí popíjet 2x denně. Milota s.r.o., Záhumení 168, 74285 Vřesina, , Česká republika 

Saponaria officinalis radix. Droga obsahuje predovšetkým saponíny, sacharidy, mäkké živice, sliz, kaučuk, basorin, minerálne kyseliny. Saponín strutiin sa pod vplyvom minerálnych kyselín štiepi na sapogenín a cukor. Keďže má saponín v rastline obsiahnutý tiež rozpúšťajúci účinok ako mydlo, má rastlina technické použitie. Odvarom z koreňa sa perú hodvábne a iné jemné látky. Tento odvar totiž nemá nevýhodné vlastnosti mydla, nie je ostrý a neporušuje farby. 1,5 čajovú lyžičku preliať 3 dcl studenej vody, macerovať 8 hodín, po zahriatí popíjať 2x denne.
Radix saponariae, Radix saponariae rubrae, Herba saponariae rubrae Kořen mydlice
Mýdlový kořínek, mydlička, sapůn, mydelník, ambrožka, mačacie mydlo, mydlačka, mydlica, mydlový koreň, psí sapůn, svinský sopan, mýdlová bylina Mydlica lekárska e Echtes Seifenkraut Myl.njanka aptečnaja Soapwort, Soap-wort Mydlnica lekarska
Obsahovými látkami kořene jsou především saponiny (asi 2,5-5%), které se běžně označují jako saporubin (saporubrin, saponáriový sapotoxin, kyselina saporubinová). Z triterpenových saponinových heterozidů jsou známé saponasidy A, B, C a D, které mají společný aglykon (sapogenin) gypsogenin s triterpenovým jádrem a kyselé bidesmosidy (kyselinu gypsogeninovou). Hemolytický index drogy je asi 1 200 až 1 800. Droga natě obsahuje podobné látky, ale v menším množství.
Nejčastěji doporučujeme odvar. Jiné občas doporučované formy jako macerát, tinktura a případně i mast se obecně příliš neosvědčily a slouží spíše ke speciálním účelům. Pro poněkud specifické působení drogy ji zpravidla nemícháme do směsí, i když to samozřejmě možné je.Dávka na den je 10 g drogy na 200 ml vody nebo 1 lžička práškovaného kořene na sklenici studené vody, maceruje se 8 hodin a po scezení během dne se vypije.Nebo:Macerát z 1 lžíce drogy na 1 sklenici studené vody se připravuje macerováním práškovaného kořene v průběhu 8 hodin. Po přecezení se pije v průběhu dne.Dávkuje se 1 kávová lžička na šálek odvaru a užívá se po lžících.Nebo:Průměrná jednotlivá dávka drogy je 1 g. Často se ordinuje Decoctum Radicis saponariae (1 lžíce drogy na 2 sklenice vody), který se užívá 2-3x denně po 1-1 1/2 lžíci.Nebo:Odvar kořenové drogy (2 lžičky drogy na 5 dl vody) se pije po 1-2 lžičkách mezi hlavními jídly.Nebo:Připravuje se odvar z 1 g drogy na šálek vody a podáváme 3 maximálně 8 polévkových lžic denně.Tinctura saponariae se podává po 15-20 kapkách v kalíšku vody 3-4x denně po jídle.Při kožních potížích, ucpání lymfatických cest, tzv. nečisté krvi, žloutence, dně, revmatismu a astmatu účinkuje nálev z 15 g natě na 0,5 litru vody. Pijí se denně 1-2 šálky.Odvar z kořene, který se pije vícekrát denně po půl šálku, uvolňuje hleny při potížích v hrudníku.Odvar z mydlice působí hlavně na poruchy jater a sleziny, ale i na potíže v pánvi, zahlenění hrtanu, nemoci střev a na chronické stavy kožních chorob. Připravuje se z celé natě před rozkvětem, 5 g na 0,25 litru vody, a vaří se 5 minut.
Plnokvěté formy mydlice vysázené v zahrádkách na okrasu do drogy nepatří. Při záměnách je možno se setkat s příměsí „mliečnika chvojkovitého“ – Tithymalus cyparissias (L.) Scop. Oba dva druhy se za mlada velmi podobají. Jeho kořeny jsou však velmi tenké, na povrchu hnědé, kůra mimořádně vláknitá a dřevo bílé. Jiné druhy hřebíčkovitých rostlin mají oddenky s korkem šedé, nahnědlé nebo žlutavé barvy. Drogu Radix saponariae albae tvoří druhy rodu „gypsomilka“ – Gypsophila L.
Trvalá bylina vysoká 30 až 80 cm. Stonky přímé, jen nahoře rozvětvené. Listy protistojné, elipsovité, podlouhlé, trojžilové, špičaté, celistvookrajové, dolní krátkostopkaté, horní sedící. Květy bílé nebo růžové, seskupené ve vrcholových soukvětích na stonku i bočních větvičkách. Mají pod sebou vždy dva listeny. Kvete v červenci-září. Plody jsou vejcovité tobolky.
Druh dává přednost mokrým a vlhkým lužním a lučním půdám. Roste i v pobřežních houštinách a na vlhkých píscích, na křemičitém podkladě.
Mydlici lékařskou lze pěstovat dvojím způsobem, buď ze semen nebo dělením kořenů. Semeno se seje na povrch půdy a jen zlehka uválcuje. Vzchází pozdě. Kořeny se sází na podzim do brázd a zaorávají. Když rostliny vzejdou, je nutno pečlivě plet. Kořen se sklízí buď brzy na jaře, v březnu a dubnu, dříve než vyraší listy, nebo na podzim v září a říjnu. Protože oddenkové vláknění sahá hluboko do země, se sklizeň pracná. Kořeny se řádně omyjí a rychle suší při umělém teple asi 70-80°C. Listy se sbírají v červnu a červenci, dříve, než rostlina rozkvete. Suší se na slunci v tenkých vrstvách. Nať se sbírá v srpnu a září, kdy rostlina kvete. Suší se stejně jako list.
Kořen se vykopává buď na podzim (říjen-listopad), nebo brzy zjara (březen), a to z rostlin 2-3 letých. Oddenek má charakteristickou citronově žlutou dužinu a je pokrytý bělavou kůrou s červenohnědým korkem. Vykopává se nejlépe ráno do desáté hodiny. Někdy se sbírá nať, což se provádí odřezáváním nadzemních částí na počátku kvetení (červen-červenec). Optimální doba sběru natě je kolem poledne.
Po rychlém a krátkém omytí (pozor, saponiny se vodou vyplavují!) a zbavení nadzemních částí se kořeny suší na vzdušném místě, na slunci, příp. umělým teplem (do 70 °C). Poměr seschnutí je asi 3:1. Usušené kořeny jsou křehké. Nať se suší jednotlivě rozložená, bez obracení, na vzdušném místě, dokud nezkřehnou všechny natě. Poměr seschnutí je asi 5:1.
Droga nemá pach, chutná zprvu nasládle, později sladko-hořce až nepříjemně škrablavě. (EAN: 8594056694198)