Hořčice černá semeno 100g Brassica nigra (Sinapis nigra) semen tot.

Brassica nigra (Sinapis nigra) semen.   . Semena mají okolo 40 % hořčičného oleje a obsahují dráždivý allylisothiokyanát, produkt rozkladu sirného glukosinolátu – sinigrinu. Hlavní využití mají mletá semena při výrobě mnoha druhů hořčice. Kašovité obklady připravujeme z mleté tzv. hořčičné mouky, kterou smícháme s vodou o teplotě asi 40°C na kaši, kterou pak roztíráme na látku a přikládáme formou obkladů. jednou denně půl kávové lžičky rozetřených semen hořčice černé anebo macerát, 3 polévkové lžíce přelít 8 dcl studené vody (převařené), macerovat 8 hod. Milota s.r.o., Záhumení 168, 74285 Vřesina, , Česká republika

Brassica nigra (Sinapis nigra) semen. Semená majú okolo 40% horčičného oleja a obsahujú dráždivý allylizotiokyanát, produkt rozkladu sírneho glukozinolátu – sinigrínu. Hlavné využitie majú drvené semená pri výrobe mnohých druhov horčice. Kašovité obklady pripravujeme z mletej tzv. Horčičnej múky, ktorú zmiešame s vodou o teplote asi 40 ° C na kašu, ktorú potom roztierame na látku a prikladáme formou obkladov. raz denne pol kávovej lyžičky rozotrených semien horčice čiernej alebo macerát, 3 polievkové lyžice preliať 8 dcl studenej vody (prevarenej), macerovať 8 hod.

Sinapis nigra L., Melanosinapis communis, Melanosinapis nigra černohořčice setá, brukev černá, hořčice černá
Semen sinapis nigrae, Semen erucae Semeno černohořčice
čierna horčica, černohořčice kapusta čierna Senf-Kohl, Schwarzer Senf gorčica čjornaja Black Mustard
Obsahové látky u obou hořčic tvoří olej (asi 25-35%), není však terapeuticky důležitý, potom sliz, příp. bílkovinné látky. Účinnou složku semen představují glykozinoláty – sinigrin v černohořčici, hořčičný glykosid, resp. glukozid a v hořčici bílé glukozinolát sinalbin (a příslušné enzymy, myrozináza, která patří mezi beta-tioglukozidázy, které po poranění pletiva nebo při destilaci štěpí glukozinoláty). Za určitých podmínek se glukozinoláty štěpí na prchavé izotiokyanáty – látky s obsahem dusíku a síry, sinigrin a alylhořčičnou látku, alylizothiokyanát a sinalbin na p-hydroxybenzylizotiokyanát, látky s dráždivými a prokrvujícími vlastnostmi. Dokud se tyto prchavé sloučeniny neuvolní, jsou drogy bez pachu. Jejich chuť je zprvu mírná, později slabě nakyslá a až po chvíli palčivá, ostrá (protože nastal rozklad glukozinolátu porušením pletiva).
Uvolněná silice, která obsahuje síru, působí dráždivě. Má daleko silnější účinky než silice z hořčice bílé (viz. Sinapis alba), proto se nehodí k vnitřnímu užití.
Hořčičný papír – Charta sinapisata – hořčičná mouka nalepená bezvodým lepidlem na vhodný podklad papíru. Před upotřebením se celý papír namočil na okamžik do vody a přiložil na kůži, pokrytou gázou. Hořčičný papír se užívá při stejných obtížích jako hořčičné těsto.
Hořčičná kaše: z 1-2 polévkových lžic čerstvé hořčičné mouky z rozemletých semen a teplé vody se připravuje kašovitý obklad (voda nesmí mít víc než 40-45°C, aby se nezničily enzymy). Kaše se nanese na látku a přikládá na kůži. Nesmí se nechat déle než 1/2 hodiny, stačí 1/4 i méně, prakticky do té doby, dokud kůže lehce nezčervená. Potom se ošetřená plocha kůže omyje vlažnou vodou. Užívá se při zánětech v krku, plicních katarech, při revmatismu apod.Nebo:Hořčičné těsto, zvané lidově hořčičná placka, slouží k odvádění bolesti, hlavně při vleklém svalovém revmatismu. Připraví se doma následovně: čerstvě roztlučená semena (- hořčičná moučka) se vodou rozmělní na řídké těsto. K vodě lze také přidat trochu octa. Chceme-li získat těsto trochu slabší, přidáme k hořčičné mouce asi 1/3 žitné mouky. Tuto kašičku natřeme na plátno a přiložíme na bolavé místo. Mezi kůži a těsto dáme gázu, aby se těsto na kůži nepřilepilo. Hořčičná placka se má nechat na kůži jen tak dlouho, až kůže zrudne. Trvá to obyčejně asi 1/4 hodiny. Delší aplikace má za následek vznik bolestivých a dlouho se hojících puchýřů. Po sejmutí placky se kůže dobře omyje vlažnou vodou.
Oleum sinapis je součástí derivačních přípravků – přidává se do masťových základů.
V některých případech je výhodnější užít hořčice v jiné formě. Při rozsáhlých zánětech pohrudnice se osvědčil hořčičný líh:Vyrobí se tak, že 1 g hořčičného oleje se smísí s 50 g zředěného lihu a malým množstvím tohoto přípravku se bolestivé místo zlehka potře. Lze opakovat po 6 hodinách. Někdy se z hořčičného lihu přikládají i obklady, ty však nesmí ležet na kůži déle než 5-10 minut.
Hořčičný glycerin, kterého lze použít místo hořčičného lihu, se připraví smíšením 2 g hořčičného oleje s 10 g glycerinu.
Hořčičná koupel, užívaná někdy při bolestech nohou, se připraví tak, že se 100 g hořčičné mouky, dobře zavázané v plátěnném sáčku, vaří 15 minut v 1 l vody, která se potom vlije do koupele. Aplikují se i celkové koupele z hořčičného semene.
Hořčičná mast je oblíbeným prostředkem k odstranění žlutých kožních skvrn. Připraví se takto: Hořčičné mouky (15,0) Citronové šťávy (15,0) Mandlového oleje (5,0) D.S.: Vše se dobře smísí.
Příbuzná a velmi podobná je žlutě kvetoucí ohnice (Raphanus raphanistrum L.), která se pozná podle bleděžlutých lupínků s nafialovělými žilkami. Na stejném poli roste někdy i velmi podobná hořčice rolní (Sinapis arvensis L.). Její semena se často najdou jako příměs v semenech černohořčice. Jsou však téměř dvakrát větší, jemněji jamkovitě tečkovaná a chutnají mírně. Semena hořčice rolní jsou obvykle větší, až šedohnědá, kulatější a hladká, chutnají též mírně. Vzájemné příměsi černohořčice a hořčice bílé jsou nepřípustné.
Je to jednoletá, až 100 cm vysoká bylina s rozvětveným stonkem, spodními lyrovitými a prodlouženě kopinatými horními listy. Květy žluté, v koncových střapcích. Plody jsou zobáčkovité šešule, přikloněné ke stonku. Semena malá, kulatá, červenohnědá. Hořčice kvetou již krátce po zasetí (do 6 týdnů) a dlouho (asi 20 dní).
Původně kulturní středomořský druh, pěstovaný na polích. Roste na úhorech, mezích, u komunikací, na rumovištích a v houštinách.
Postup při pěstování viz hořčice bílá.
U obou bylin sbíráme z pěstovaných rostlin semena. Provádí se to obvykle pokosením rostlin v době počáteční zralosti (šešulky se barví do žlutohněda), tedy asi koncem července.
Rostliny se nechají oschnout, potom se mlátí a získaná semena se ještě přesuší na hromadách a potom se čistí. Čím jsou plody zralejší, tím snadněji vypadávají. Když jsou přezrálé, je nutno sběr provádět ručně. Ztráta na hmotnosti je malá. Drogám silně škodí vlhko.
Dokud se neuvolní prchavé sloučeniny tiokyanáty, jsou drogy bez pachu. Jejich chuť je zprvu mírná, později slabě nakyslá a až po chvíli palčivá, ostrá. Žvýká-li se semeno, slizovatí. (EAN: 8594056696505)